Prvním mýtem v seriálu je domněnka, že ateisté nemohou věřit v nic nadpřirozeného. Ačkoliv mi přijde víra v libovolnou supernaturální entitu bizarní a iracionální, faktem je, že čistě technicky je možné být ateistou a zároveň hltat horoskopy, věřit v osud, po nocích vyvolávat duchy, nebo doufat v reinkarnaci; podobně jako je možné být věřícím vědcem, ačkoliv to také zní jako oxymóron. Mezi ateisty může být zařazena pravděpodobně i většina hálikovských něcistů, apateisté, nebo i agnostici - lze je označit za implicitní ateisty; jiní dají přednost termínu non-teisté (neteisté). Navíc lze ateisticky interpretovat i některá náboženství, například raný buddhismus.
Důvodem pro takto značně široké pojetí ateismu je skutečnost, že ne všichni ateisté jsou filosofičtí naturalisté. Pokud ateista nevěří v žádnou entitu, která může být označena za boha či božstvo, nálepkuje se ateistou pořád ještě oprávněně - stále je to bezbožník.
Je toto důvodem, abychom jako ateisté byli vstřícnější k nadpřirozenu a myšlení založenému na víře (přesvědčení bez evidence)? Myslím, že nikoliv.
Slovníček:*
ateista = bezbožník, neznaboh; člověk, který si myslí, že je nedostatek evidence pro boží existenci, ale je ochotný uvěřit, kdyby mu byl ukázán opak
implicitní ateismus = nevědomá nevíra v boha
explicitní ateismus = vědomá nevíra v boha
agnostik = člověk, který si boží (ne)existencí není jistý
apateista = člověk, který se boží (ne)existencí vědomě nezabývá
evidence = "důkaz(y)" (nikoliv matematické); to, co ospravedlňuje přesvědčení a vede člověka k pravdě
halíkovský něcista = "něcista" je pojem zavedený Tomášem Halíkem; v kontrastu s ateistou má jít o člověka, který věří v "něco", tzn. tvrdí o sobě, že sice v boha nevěří, ale věří v něco vyššího, což ale neumí nijak popsat
filosofický naturalista = člověk, který je přesvědčen, že mimo přírodu (to, co popisují přírodní vědy) nic jiného neexistuje
