Zlí organizovaní ateisté jsou úplně jako církev a bolševici. | Fakt jo?

Jako ateistický slacktivista (líný aktivista) se někdy setkávám s názorem, že organizovat se okolo ateismu je v lepším případě podivné a zbytečné, v horším případě otravné zasahování do soukromí, v nejhorším případě odporné a zavrženíhodné zasahování do lidských práv a svobod. Organizovaní ateisté údajně berou lidem (babičkám) víru, svým negativním vymezováním se vůči věřícím nenabízí nic pozitivního a jsou vlastně úplně stejně manipulativní jako církve a chtějí perzekovat jako komunisté.

Argumentem ad komančum se podle mého názoru nemá cenu téměř zabývat. Ačkoliv jsou mezi ateisty lidé z různých konců politického a názorového spektra (tedy i komunisté), perzekovat nikoho nechceme, dokonce ani nevím o tom, že bychom prosazovali zákaz některé z náboženských společností v ČR. Stejně tak jsem se nesetkal se situací, že bychom nábadali k nenávisti. Organizovaní ateisté jsou mírumilovní lidé (ne že bychom se nedokázali rozvášnit :)). Ztotožňovat současný ateismus s komunismem je laciné a neopodstatněné.

Že jsme jako církev? Podle zastánců tohoto tu quoque argumentu organizovaní ateisté stejně jako náboženské spolky šíří svoji víru nebo ideologii. Hm, ateismus je víra stejně jako je nesbírání známek hobby. A i když by mi spolek nesběračů známek připadal také podivný, opozice vůči teistům IMHO potřebná je na zahraniční, ale i domácí úrovni, na rozdíl od filatelistů jsou teisté silná zájmová skupina - morální komunita, která naneštěstí i dnes ubližuje jednotlivcům a skupinám svojí iracionalitou a zastaralou etikou. Ideologie je pak užita pravděpodobně v pejorativním významu jako další plivanec (osobně jsem spíše ochoten mluvit v širším smyslu maximálně o "ateistickém světonázoru", jelikož ateismus jako takový podle mého názoru není uceleným systémem epistemologických, deskriptivních a normativních přesvědčení a hodnot). 

Myslím, že velká část kritiků organizovaného ateismu (nebo naopak věřící bez církevní příslušnosti) prostě negativně hodnotí většinu aktivismu a sdružování se do mimovolnočasových organizací - přísně oddělují soukromý a veřejný život, přičemž o ten veřejný nemají často zájem. A i když jako introvert dokážu ocenit hodnotu soukromí, seberealizace a také nesnáším, když mi někdo říká, co si mám myslet nebo dělat (nebo "mluví za mě"), jako tvor společenský neumím veřejně nediskutovat a remcat. Chce se až napsat, že individualismus je fetišem moderní společnosti, fetišem, který často vychází z kulturního, morálního a epistemologického relativismu či radikální skepse (čti: pravda a normy jsou relativní, nebo nepoznatelné, ergo je každý morální a hodnotový systém rovnocenný a popisy skutečnosti také rovnocenné nebo vzájemně doplňující se).

Jedno ale musím přiznat. Víru brát lidem chci. Víra rozhodně není ctnost a měla by být minimalizována. Znamená to snad, že budu chodit dům od domu s nabídkou, která se neodmítá? Samozřejmě že ne. Manipulace, brainwashing a násilí se mi hnusí. Pokud se vám pokusy vzdělávat a přispívat do veřejné diskuse zdá otravné nebo hůř, ok, pro mě je to projev zdravé občanské a demokratické společnosti. A až mi příště někdo nabídne svoji víru, rád si s ním pokecám, nebo ho slušně odmítnu, nebo vypustím nějaký jízlivý komentář a třeba se zrovna i naštvu... A prosazovat své zájmy organizovaně budu, protože si myslím, že je to tak efektivnější a při troše snahy a štěstí se mi u toho třeba podaří někomu pomoct, třeba zrovna prosazováním kritického a skeptického myšlení, vědecké metody a etiky nezaložené na starověkých textech.

Co naopak nechci, je mluvit za všechny nevěřící, prosazovat svoje zájmy a pohled na svět násílím, nebo kohokoliv omezovat. Že se budu i tak dostávat do sporů uvnitř i mimo své sociální skupiny? Jasně, to k tomu ale přece patří.   

A jaký je váš názor na organizovaný ateismus? 

via http://www.jesusandmo.net/comic/label/