středa 5. dubna 2017

Kauza Ezop

Někteří z mých čtenářů (ok, návštěvníků) asi ví, že v zaměstnání často spolupracuji s vystudovanými historiky. Ačkoliv se starověkými dějinami profesionálně, pokud vím, většinou moc nezabývají, jako laik se zájmem rozšiřovat své znalosti se na ně občas s mírně škodolibým záměrem obracím nejčastěji s otázkami na existenci různých (údajně) historických osobností. Nedávno jsem při druhém čtení Jesus Did Not Exist: A Debate Among Atheists od Raphaela Latastera narazil na zmínku, že Ezop neexistoval.
"Biographies were also written of non-existent people (like Romulus, Numa, Coriolanus, Hercules, and Aesop)." (zdroj)
Dnes jsem v práci dokonce pod domněnkou, že jsem asi špatně četl nebo byl Ezop zmíněn v jiné souvislosti (jsem zásadně líný dělat si při četbě populárně naučné literatury poznámky), požádal o takovou rychlou konzultaci, která mě utvrdila v mém přesvědčení, že je Ezop přece jenom asi dobře historicky doložený... Chyba lávky! Údaj jsem si pamatoval správně. Což samozřejmě Ezopovu neexistenci nedokazuje, ale při zběžném "výzkumu" (chvilkové googlení nic moc neznamená) zjistíte, že se o Ezopově existenci běžně(?) pochybuje a žádné primární prameny k němu taky nemáme, a prameny, které máme, se o něm moc neshodují.

Už bych si vážně měl koupit a přečíst Proving History: Bayes's Theorem and the Quest for the Historical Jesus od Richarda Carriera.

Co myslíte, existoval Ezop, Ježíš, a máte nějaké tipy na literaturu, články o historické metodě, případně Ezopovi?

Tento text není míněn jako kritika kolegů a kolegyň, ani historie jako vědního oboru, i když kolegové ví, že si z humanitních věd utahuji :)
Ezop podle Diega Velázqueze [Public domain], via Wikimedia Commons

pondělí 6. února 2017

Nezaujaté srovnání biblického stvoření a ďábloluce

V lednu loňského roku jsem svědkům Jehovovým posílal otevřený dopis, o jehož obsahu (evoluci) jsem mnohokrát před i po odeslání diskutoval s nejmenovanými svědky. Dokonce jsem chvílí po publikování dopisu obdržel i oficiální odpověď od dalšího svědka, se kterým jsem si vyměnil asi 2 e-maily. Reakce se většinu omezily na kritiku stylistické stránky mého dopisu. Údajně jsem byl příliš sarkastický a použil příliš mnoho odborných pojmů, abych jen působil dojmem odbornosti. Ok, výsměch nikdo asi rád nečte. Námitku k pseudo-odbornosti taky částečně beru, nicméně mým cílem to nebylo. Navíc jsem se snažil u odborného žargonu odkazovat na definice (byť v angličtině). Na druhou stranu nemůžu za to, že někdo kromě příruček Watch Tower Bible and Tract Society asi moc jiné texty o víře a vědě třeba ani nečte. Jinak se argumentace hodně točila okolo argumentu z inteligentního plánu (designu) za použití klasických analogií jako: když vidím dům, vím, že ho postavila inteligentní bytost (komplexita vyžaduje inteligentního stvořitele). Ach jo. Můj protipříklad s lidskými potomky se mi zdá k vyvrácení tak absurdní analogie dostatečně silný (jak stavíme domy cihlu po cihle, své potomky zcela jistě atom po atomu nebo jiné větší jednotce nestavíme, ergo se o žádný podobný akt inteligentního (s)tvoření nejedná - ledaže by se můj oponent snažil obhajovat teistickou evoluci, což ale očividně svědci nečiní). A protože můj dnešní článek bude o videích, zkuste milí (a pokud možno nenároční) zastánci argumentu z designu zhlédnout následující vlogový příspěvek:

středa 28. prosince 2016

To nejlepší z roku 2016 dle Bezvěrce

Blíží se závěr roku, na blogu jsem moc nepublikoval, je proto čas se aspoň podělit o to nejlepší, co jsem letos četl.

Na české blogosféře se toho moc neudálo, počet aktivně píšících ateistických aktivistů či protinábožensky smýšlejících autorů je poskrovnu (nebo je jen neznám). Petr Tomek a Honza Werner na webu ateiste.cz jsou čestnými výjimkami. Lukáš Balabán také několika vlogovými příspěvky potěšil. Mezi nové objevy pro mě patří Ateista Steve a hlavně Aleš Šumpík s několika vynikajícími příspěvky.

Nejlepším letošním českým projektem je podle mého bezpochyby KatoLARP - velmi povedená a hravá kritika katolicismu. Autorům děkuji, blahopřeji ke ztrátě víry a do roku 2017 tajně doufám ve vznik dalších tematických (ne nutně) larpových webů. I když už jen v rámci křesťanství s počtem asi 45 000 sekt je to docela výzva. Ale každý nový projekt se počítá, českých odpadlických webů je jako šafránu (znám vlastně pak jen web ex-svědka Jehovova). Pokud víte o jiných zajímavých protináboženských stránkách, neváhejte mi je v komentářích doporučit.

středa 23. listopadu 2016

Teologie na veřejných vysokých školách musí skončit

"I don't think you ought to read so much theology," said Lord Peter. "It has a brutalizing influence."
(Dorothy L. Sayers: Whose Body?)

Momentálně mám rozečtenou novou monografii od Johna W. Loftuse Unapologetic: Why Philosophy of Religion Must End a The End of Biblical Studies od Hectora Avalose. 

Během čtení jsem si několikrát uvědomil, že vlastně vůbec netuším, co ještě dnes dělají teologické fakulty na našich univerzitách. Sammael z KatoLARPu k tomu poznamenává:
Své teologické fakulty má naše akce na třech univerzitách napříč naší zemí: konkrétně v Praze, Olomouci a Českých Budějovicích. Tamním akademickým obcím je leckdy přítomnost budov plných šamanů trochu proti srsti, ale vyhnat se to dost dobře nedá a navíc by takový pokus mohla veřejnost interpretovat jako zásah do staletí platných svobod.
Jak by veřejnost zavření teologických fakult vnímala, nedokážu odhadnout (třeba publikováním svého postu nějakou anekdotickou evidenci získám). Nevidím ale důvod takové instituce dál podporovat. Teismus již dávno prohrál. Nenabízí objektivní poznání podpořené empirickou evidencí. Nenabízí ani vhodné řešení našich etických problémů. Teologické fakulty ve skutečnosti nevzdělávají ani nevychovávají. Teologické fakulty nejsou ve veřejném zájmu. Je proto na čase se s nimi rozloučit. Ostatně jistě není problém případně založit soukromé teologické školy.

Nechápejte mě špatně, mým cílem není kohokoliv připravit o kariéru a seberealizaci, ani neoznačuji bohoslovce za špatné, nevzdělané a nevychované členy společnosti. Dokonce často, částečně z legrace, o sobě prohlašuji, že bych šel nejradši asi studovat teologii. A kdo vůbec jsem, abych takhle vykřikoval, jen prostořeký buran? Jsem si jistý, že teističtí filosofové, teologové, intelektuálové i studenti by mě v debatě, pokud by chtěli, roznesli na kopytech (s ateisty formátu Tomáše Hříbka, Filipa Tvrdého, Petra Tomka, Robina Kopeckého nebo Aleše Šumpíka by si jen tak neporadili). Ale pokud křesťanská teologie splňuje požadavky na kvalitní vzdělaní, naše standardy jsou opravdu nízké a můžeme se radostně vrhnout do zakládání mormonských teologických fakult, špagetomonsterských teologických fakult, akademie Jediů, fakult čar a kouzel, kateder paranormálních jevů, kateder astrologie, kateder jednorožectví apod. 

neděle 2. října 2016

Ježíš vs historie

Caravaggio: Nevěřícnost sv. Tomáše | via Wikimedia Commons

Moje oblíbená otázka na absolventy historie je: "Existoval Ježíš?"

Ale nehledejte v tom nic škodolibého, ani povýšeneckou všeználkovskou snahu opravovat odborníky. Univerzální odpovědí bývá samozřejmě (v očekávání úšklebků z mé strany někdy váhavější) ano. Co naplat, pokud vím, konsensus historiků se skutečně kloní k historickému pozadí biblických báchorek kolem Ježíše. Česká wiki to popisuje trefně:
Zásadním problémem pro historické zkoumání Ježíšova života jsou klíčové písemné prameny (evangelia), které vznikly s časovým odstupem asi 30-70 let, s účelem šířit náboženské myšlenky, nikoli zachytit historii, a které nelze dostatečně konfrontovat s prameny jiného původu.
I když neexistuje spolehlivý fyzický důkaz o Ježíšově existenci, většina badatelů ji předpokládá.

pátek 2. září 2016

Problém zla vyřešený není

Za jeden nejsilnějších argumentů proti boží existenci bývá označován problém zla (alternativně "argument ze zla"). Jeho logická verze je velkou částí myslitelů považována za vyřešenou, evidenční podoba potom často považována za fňukání bezbožníků. Při požadavku na formulování nějakého protiargumentu i laický věřící asi nejčastěji zmíní svobodnou vůli, která údajně problém zla smete ze stolu: za výskyt zla si přece může člověk sám zneužitím božího daru svobodné vůle, bez ní bychom byli jen loutky nebo roboti - tedy žijeme v nejlepším z možných světů - ve světě obsahujícím ten nejlepší možný poměr dobra, zla a svobody (jinými slovy: bez utrpení to nejde, trpíme pro naše vlastní dobro - mnohem větší dobro za následnou odměnu). Až na to, že bůh evidentně svobodnou vůlí nedisponuje nebo ji k ničemu nepotřebuje (koná údajně vždy morálně dokonale); a byl by tedy jistě schopen vytvořit svět, kde bychom také konali jen dobro (ať už svobodně, nebo nesvobodně - něco jako instantní nebe). Problém zla lze tedy formulovat následovně:
  1. Pokud bůh existuje, je všemohoucí, vševědoucí a dokonale dobrý (morálně dokonalý).
  2. Na světě existují zla (či utrpení).
  3. Pokud někdo i přes plnou znalost všech věcí a událostí do minulosti a budoucnosti + neomezenou moc nezabrání výskytu zel, je za jejich výskyt morálně zodpovědný.
  4. Na základě své vševědoucnosti bůh dopředu (do budoucnosti) ví o existenci zel.
  5. Na základě své všemohoucnosti má bůh moc výskytu zel zabránit.
  6. Bůh výskytu zel nezabraňuje.
  7. Bůh má moc zabránit zlům před výskytem a ví o jejich výskytu.
  8. Bůh je morálně zodpovědný za výskyt zel.
  9. Bůh není dokonale dobrý.
  10. Bůh neexistuje.
(Upravená formulace problému zla dle Raymonda D. Bradleyho, viz http://infidels.org/library/modern/raymond_bradley/fwd-refuted.html - doporučuji k prostudování)

Domnívám se, že klasická teologická ekvilibristika zde nepomůže. Argument je velmi přesvědčivý. Pokud teista není připraven obětovat některou z božích perfekcí - udělat z boha bytost s omezenou mocí, znalostmi, nedokonalou morálkou apod. - problém zla pro něj představuje velký důvod k zamyšlení.

pátek 26. února 2016

Zkratky k vyvrácení ateismu nikam nevedou

Oblíbenou strategií věřících, jak rychle odmítnout ateismus je mj. použití (po)chybných definic, potom apel na záhady, nadpřirozeno nebo mezery v poznání nebo limity vědecké metody apod., z čehož má údajně plynout, že víra nebo přesvědčení v existenci boha přeci jen není úplně nerozumné, a víra v konkrétního osobního křesťanského boha je tedy plausibilním vysvětlením záhad naše světa a vesmíru. Kumulativní argument snažící se rázně zavrhnout ateismus, může vypadat nějak takhle: